Označovače a jízdenkové automaty od roku 1996

.....VŠE CO NÁS BAVÍ NA JEDNOM WEBU!
Úvodní stránka

Počet přístupů
od 10. 4. 2001:
TOPlist

WebArchiv - Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

Označovače a jízdenkové automaty
od roku 1996


Přestupný tarif, zavedený v roce 1996, znamenal zásadní změny v označování jízdenek i v jejich prodeji v automatech. Veškeré stávající technologie byly nahrazeny novými, jejichž dodávku zajištovala na základě komplexní zakázky uzavřené v roce 1994 společnost Mypol, v.o.s, konsorcium několika firem, z nichž výrobcem jízdenkové technologie byla firma MIKROELEKTRONIKA, spol. s.r.o., která tento obor také převzala po zrušení společnosti Mypol v roce 2009 a je v současné době dodavatelem většiny označovačů i automatů v Pražské integrované dopravě.

Označovače jízdenek od roku 1996

Základním prvkem pro označování jízdenek byl od 1.6.1996 elektronický označovač typově označený NJ 24C. Konstrukce označovače vycházela z dosavadních zkušeností firmy Mikroelektronika, jenž působila na trhu od roku 1991 a v nedávných realizacích před Prahou dodávala označovače podobné technologie např. v roce 1995 do Ostravy. Funkční vybavení strojku bylo do Prahy zvoleno obdobné, avšak zcela byl přepracován design strojku s důrazem na jeho jednoduchost a nadčasovost, což se bezesporu podařilo. Strojek byl představen v roce 1995 a do Prahy dodáván v následujícím roce, pro svou eleganci a jednoduchost se záhy stal oblíbeným nejen v České republice, ale rovněž se vyváží do zahraničí. Tělo strojku tvoří masivní uzamykatelná hliníková skříňka s výřezem, ve kterém se nachází otvor na vkládání jízdenek a světelná indikace tvaru trojúhelníkové šipky podsvícená zelenými LED diodami. Je-li strojek zapnutý a v činnosti, šipka je rozsvícena. Jízdenka se do strojku vkládá příčně, kratší stranou a zasouvá se až na doraz. Strojek tiskne na jízdenku text o výšce 3,2 mm a délce 40 mm, přičemž k tisku slouží rychlá devítijehličková tiskárna. Po dobu průběhu tisku je cestující upozorněn o průběhu označení jednak zvukem tiskárny, dále také pohasnutím světelné šipky. Označovací strojek je propojen s palubním počítačem a tiskne tak aktuální údaje o čase, tarifním pásmu a evidenčním číslu vozidla (resp. v metru stanici), což umožňuje při přepravní kontrole jednoduché ověření platnosti jízdenky. Mezi další užitečné funkce strojku patří čidlo zabraňující opakovanému označení jízdenky, která nebyla ze strojku vyňata nebo možnost dálkového vypnutí strojků.

Pokyny pro cestující k označování jízdenek v dobovém letáku z června 1996. Označovač NJ 24C vybavený původním logem Mypol a samolepkou s návodem k použití. Detail samolepky na označovači, vysvětlující cestujícím, jak označit jízdenku. Po odemčení klíčkem lze označovač NJ 24C otevřít pomocí pantů na spodním okraji. Vnitřní vybavení označovače, v popředí otvor pro zasouvání jízdenky a jehličková tiskárna s červenou páskou.

Označovače NJ 24C se ukázaly jako provozně spolehlivé, přestože i u nich docházelo k občasným vadám tisku. Občas se vyskytovaly problematické situace s nečitelností tisku vlivem chyby strojku, zásadnější vady však tvořili sami cestující příliš rychlým vyjmutím jízdenky, kdy se nepodařilo jehličkové tiskárně natisknout celý text označení. Na chybně vytištěné jízdence tak např. nebylo čitelné datum a čas a stala se neplatnou. Spěch při označení se tak mohl cestujícím vymstít v podobě nečekané pokuty. Alternativním řešením s rychlejším tiskem by bylo použití razítkovacích označovačů - podobné jako např. ve Vídni či Berlíně, nebo od r. 1985 v Praze v metru. Spolehlivý typ podobného označovače však nebyl toho času v ČR na trhu a v provozu by vyžadoval nákladnější údržbu, než strojek s jehličkovou tiskárnou. Označovače byly zpočátku označovány piktogramem upozorňujícím cestující, jak si mají označit jízdenku. Přesto se dodnes stávají situace, kdy cestující vlastní vinou označí jízdenku na jiném místě, než v poli pro označení. K častým problémům u zahraničních turistů patří opakované zasouvání jízdenky do strojku při přestupu s následným vznikem přetisku více označení přes sebe a zneplatnění jízdenky. Mezi chyby způsobené přímo strojkem patřila nefunkční optická detekce zasunutí jízdenky (strojek jízdenku neoznačil), tento problém byl během několika měsíců vyřešen změnou systému spouštění tiskárny na elektromechanický spínač. Tím bylo dosaženo výrazně vyšší spolehlivosti strojku.

První roky provozu ukázaly, že zvolený typ strojku je provozně použitelný a současně s novými vozidly byly postupně prováděny dílčí inovace označovacího strojku. První z nich bylo doplnění čtyřmístného displeje pro umožnění zobrazení aktuálního času přímo na strojku, což se jevilo jako výhodné v případě, že nebyly ze všech míst vozu viditelné hodiny. V tramvajích byla tato modifikace strojku poprvé instalována při dodání vozů Škoda 14T v roce 2005 a záhy se tato verze strojku poměrně rozšířila v autobusech. Přesto i v roce 2016, po dvaceti letech, byly v nových autobusech SOR dodávány strojky v základním provedení. Všechny označovací strojky jsou provedeny ve žluté barvě. Informace tištěné strojkem NJ 24C na jízdenky si vysvětlíme na výřezech ze tří označených jízdenek z doby počátku jejich používání.

Popis údajů vytištěných na jízdence – jednotlivé položky zleva doprava.

V povrchové dopravě V metru
Otočený text o 90°– písmena = trakce (ED – elektrické dráhy neboli tramvaje, A - autobus) + číslo strojku ve voze (01, 02, 03..) Zjednodušené logo metra
Čtyřmístné evidenční číslo vozu Písmenný kód stanice metra, u přestupních stanic doplněný pomlčkou a označením linky
Trojmístné číslo linky Jednociferné číslo vestibulu resp. vstupu a jednociferné číslo strojku na odbavovací čáře
Mezera
Tarifní pásmo (P, 0, 1, 2...) – dva znaky pro umožnění tisku stanic zařazených do dvou pásem, což se používalo v příměstské dopravě. Tarifní pásmo P bylo zpočátku značeno „00“.
Den označení
Měsíc označení – otočeně o 90° a římskou číslicí
Koncové dvojčíslí roku označení
Čas označení ve 24 hodinovém formátu

V rámci plné integrace byl později zahájen i systém označování jízdenek na železničních stanicích, zde se v levé části nachází otočený text ČD a dále kód stanice, kde byla jízdenka označena. Za mezerou již pokračuje označení shodně s MHD.

Příklad označení Vysvětlení
Jízdenka označená v metru, ve stanici Můstek na trase B, vestibul č. 1, označovač č. 3, tarifní pásmo P, datum 8.6.1996, čas 20:20.
Jízdenka označená v příměstském autobuse, označovač č. 1 ve voze, evidenční číslo vozu 1113, linka č. 317, tarifní pásmo 4, datum 28.8.1996, čas 15:48.
Jízdenka označená v tramvaji, označovač č. 1 ve voze, evidenční číslo vozu 6698, linka č. 7, tarifní pásmo P, datum 1.6.1997, čas 6:58.

Od počátku dodávek tramvají Škoda 15T ForCity Alfa v roce 2010 byly (pouze v tomto typu vozů) strojky NJ 24C nahrazeny označovacím strojkem v těle kombinovaného validátoru Camel Combi, rovněž od výrobce Mikroelektronika. Validátor Camel Combi je v kompletní podobě multifunkční zařízení, umožňující v závislosti na hardwarovém provedení volbu druhu jízdného na dotykové obrazovce a následně její platbu elektronickou peněženkou na bezkontaktní čipové kartě, současně je však ponechán i otvor pro označení papírové jízdenky jehličkovou tiskárnou. Do vozů Škoda 15T ForCity Alfa v Praze byly strojky Camel Combi instalovány bez dotykových obrazovek a elektronického vybavení pro tuto technologii (průzor byl zaslepen zevnitř samolepící fólií, aby nebylo vidět dovnitř strojku) a plnily tedy pouze funkci označovače papírových jízdenek s předpokladem budoucího využití platby jízdného kartami Opencard. Po třech letech bylo zřejmé, že tato funkce se zřejmě nenaplní a že ve vozech Škoda 15T ForCity Alfa jsou pouze umístěn zbytečně velké strojky s nefunkční plochou pro displej. Proto byla navržena a realizována úprava, kdy byl do průzoru vložen menší displej zobrazující grafiku podobnou zelené šipce na označovači NJ 24C a dále aktuální čas a tarifní pásmo. Pod tento displej byl umístěn český a anglický text vyzývající k označení jízdenky. Tato úprava označovače ve skříní Camel Combi byla pokusně zprovozněna v létě 2013 ve vybraných nových autobusech SOR NB12 a od následujícího roku prováděna sériově u nových vozů Škoda 15T ForCity Alfa. Tisk ze strojků Camel Combi se projevuje užším fontem číslic a mírně horší čitelností, technologie tisku je však stále stejná jehličková tiskárna.

Označovač NJ 24C opatřený již logem firmy Mikroelektronika umístěný ve vstupu do stanice metra. Inovovaná verze označovače NJ 24C se zobrazovačem času v autobuse SOR NB12. Označovací strojek v jinak nevyužité skříňce multifunkčního přístroje Camel Combi, specialita tramvají Škoda 15T ForCity Alfa od roku 2010. Označovač Camel Combi v upravené verzi z roku 2013 s doplněním zobrazovače času namísto nerealizovaného dotykového displeje. Pro Prahu netypický elektronický označovač jízdenek Telmax z roku 2013.

S dodávkou midibusů Solaris Urbino 8,9 LE v roce 2013 se používané označovače rozšířily o další typ. Dodavatelem strojků pro uvedené nové autobusy se stala firma Telmax, s. r. o. se svým produktem nazvaným prostě „Elektronický označovač jízdenek“. Uvedený označovač je z hlediska funkce shodný s označovačem NJ 24C, výrazně se liší pouze materiálovým provedením (strojek je z nerezu) a neforemným tvarem. Strojky byly dodány v kombinaci oranžové a tmavě šedé barvy a zaujmou tedy svou odlišností na první pohled.

Automaty na jízdenky od roku 1996

Pestrost nově zavedených jízdních dokladů pro nový přestupný tarif a integrovaný systém s několika vnějšími pásmy znamenala poměrně logicky v roce 1996 nutnost výměny všech jízdenkových automatů. Nové žluté automaty vyrobené firmou Mikroelektronika byly označeny jako typ AVJ 24E a jejich obsluha byla výrazně komplikovanější, než u dosavadních automatů. Automat byl vybaven tlačítky všech druhů jízdenek a dále tlačítky VÝDEJ a STORNO. Nákup počínal prvním stisknutím tlačítka zvoleného druhu jízdenky, cestující mohl také pokračovat volbou dalších jízdenek (tisknutím příslušných tlačítek). Stav objednávky mohl cestující sledovat na dvouřádkovém displeji. V případě potřeby zrušení objednávky cestující stisknul tlačítko storno. Po ukončení objednávky cestující stiskl tlačítko výdej, což způsobilo ukončení objednávky a otevření otvoru pro vhazování mincí. Pro platbu automat přijímal mince 1, 2, 5, 10 a 20 Kč a vracel přeplatky (úprava pro akceptaci mincí v hodnotě 50,- Kč byla provedena u prvních automatů až dodatečně). Maximální suma zvolené kombinace jízdenek byla 999 Kč, při překročení této sumy automat objednávku stornoval. Tisk jízdenky byl pomalejší, než u starších razítkovacích automatů Merona, a to z důvodu použití jehličkové tiskárny. Provozní zkušenosti s novými automaty přinesly potřebu několika technických a konstrukčních úprav, např. v systému příjmu mincí nebo posunu a ořezu papíru. Jako poměrně zásadní se ukázala nízká odolnost automatů proti vandalismu (vykrádání), která musela být řešena několika úpravami skříně přístroje. Z hlediska funkce bylo během prvních let provozu postupně provedeno několik úprav. Za účelem urychlení nákupu bylo zrušeno tlačítko výdej a zavedeno otevírání otvoru pro vhození mincí již po prvním stisknutí tlačítka druhu jízdenky. S rostoucím počtem druhů jízdenek byly plnocenné i zvýhodněné jízdenky stejného druhu sjednoceny pod jedno tlačítko, přičemž při zakoupení zvýhodněné jízdenky musel cestující před volbou typu stisknout nově zřízené tlačítko zvýhodněná. Poslední úprava spočívala ve vyčlenění některých automatů v metru pouze pro nákup základních druhů jízdenek (ne kompletní nabídky) pro jednodušší ovládání cestujícími, tyto automaty měly upravenu čelní stěnu snížením počtu tlačítek a jejich barva byla změněna na červenou.

Pokyny pro cestující k nákupu jízdenek v automatu Mikroelektronika AVJ 24E v dobovém letáku z června 1996. Automaty Mikroelektronika AVJ 24E umístěné na stojanech původních automatů Merona ve vestibulu stanic metra. Detail čelního panelu s tlačítky automatu AVJ 24E. Dvě provedení automatu AVJ 24E – vpravo plnohodnotná verze, vlevo pozdější úprava pro prodej pouze základních druhů jízdenek. Detail čelního panelu s tlačítky automatu AVJ 24E v upravené zjednodušené variantě.

Zkušenosti s poměrně krátce dodávanými automaty AVJ 24E vedly Mikroelektroniku k vývoji dalšího typu, označeného AVJ 24G, dodávaného již od roku 1998 se zapracováním úprav prováděných na starším typu dodatečně. Nový model byl odlišně tvarován a jeho skříň menších rozměrů byla poměrně robustní s mnoha prvky ochrany proti poškození nebo neoprávněnému vniknutí. Automat se osvědčil i jako samostatně stojící ve venkovním prostředí, kde postupně nahradil předchozí typ AVJ 24E, který byl stažen do prostorů pod trvalým dohledem, zejména stanic metra. Jako perspektivní typ byl typ AVJ 24G (později označovaný pouze AVJG) předmětem vývojových prací k dalšímu zdokonalování ze strany provozovatele i výrobce. U jízdenkových automatů v Praze byl častým terčem kritiky způsob platby pouze za použití mincí, což vedlo výrobce k vývoji alternativních možností – akceptaci bankovek, veškerých platebních karet nebo pouze bezkontaktních platebních karet. Do základního výrobního sortimentu se tak dostala inovovaná verze automatu AVJG, vybavená dotykovým displejem pro volbu jízdného a možností platby jízdenek kromě mincí také bezkontaktně platební kartou. Uvedená úprava mohla být dodána jako zcela nový automat, ale také jako repase stávajícího automatu s výměnou technologií a přední části. První automaty AVJG akceptující platbu bezkontaktní kartou byly uvedeny do provozu v červnu 2014.

Automat AVJ 24G jako samostatně stojící ve venkovním prostředí. Detail skříně automatu AVJ 24G, dodávaného od roku 1998. Přehledné uspořádání tlačítek pro výběr mnoha druhů jízdenek na čelní stěně automatu AVJ 24G. Automat AVJ 24G zabudovaný v informačním kiosku na stanici tramvaje na Barrandově v roce 2003. Automaty AVJ 24G (nově AVJG) s provedením úpravy s dotykovým displejem a čtečkou na bezkontaktní platební karty.
Detail inovovaného provedení automatu AVJG v metru z roku 2014. Nad displejem je nepoužívaná čtečka na čipové karty dopravce, pod displejem funkční terminál pro bezkontaktní platby. Obrazovka pro dotykový výběr druhu jízdenky namísto tlačítek na automatu AVJG z roku 2014. Repasované starší automaty AVJG po výměně čelní stěny za provedení s dotykovým displejem a terminálem pro bezkontaktní platbu jsou od roku 2016 umísťovány i na zastávky povrchové dopravy. Detail inovovaného provedení čelní stěny automatu AVJG z roku 2016, nově není obsažen prostor pro čtení jiných než platebních karet. Displej na automatu se rozsvěcí stiskem tlačítka START. Čitelnost dotykového displeje na automatech AVJG měla ve venkovním prostoru v roce 2016 dosud jisté rezervy.

Rok 2014 se stal jistým zlomem nejen díky první možnosti zakoupení jízdenky s platbou kartou, ale také narušením dlouholetého monopolu firmy Mikroelektronika. K tomu došlo na základě výběrového řízení na tzv. inteligentní automaty, vypsaného firmou ROPID. Vítězem se stala firma SEC-Communicaton, a.s., která dodala čtyři přístroje, umístěné od října 2014 ve vestibulu hlavního nádraží a u zastávek autobusů MHD na letišti. Automat je poměrně objemný stroj, umožňující nejen prodej jízdenek, ale také vyhledávání spojení i další služby – jedná se v podstatě o informační kiosek. Platba jízdenek je možná mincemi a všemi druhy platebních karet (tedy ne pouze bezkontaktními). Dalším pokusem o rozšíření možnosti platby jízdného je zkušební instalace automatů na jízdenky přímo do vozidel. V tomto případě byla zvolena technologie od tradičního dodavatele – firmy Mikroelektronika. Přístroj nazývaný Validátor s tiskem dokladu Vega CVP umožňuje na dotykovém displeji volbu jízdního dokladu a následně jeho platbu bezkontaktní platební kartou. Automat vytiskne jízdenku na termopapír. Uvedenými přístroji byly v dubnu 2016 zkušebně vybaveny dvě tramvaje typu Škoda 15T ForCity Alfa a plánuje se další rozvoj této technologie. Jistým nedostatkem jinak kvalitního nápadu byla ve stavu pokusů během roku 2016 nemožnost sjednocení funkce automatu na jízdenky a označovačů jízdenek zakoupených před nastoupením do vozidla do jednoho přístroje.

Multifunkční automat na jízdenky a informační kiosek firmy SEC-Communicaton, a.s  z roku 2014. Polep na dveřích tramvaje Škoda 15T ForCity Alfa, upozorňující na umístění automatu Vega CVP ve voze. Validátor s tiskem dokladu Vega CVP ve voze Škoda 15T ForCity Alfa. Vysoký lesk znesnadňuje fotografování, čitelnost je však dobrá. Volba druhu jízdenky na strojku Vega CVP probíhá na dotykovém displeji zcela nahoře, karta pro bezkontaktní platbu se přikládá do střední části a jízdenka vypadne ve spodním. Detail jednoduchého a účelného dotykového displeje pro výběr druhu jízdného na strojku Vega CVP.



www.prazsketramvaje.cz | www.prazsketramvaje.com | www.prazsketramvaje.eu | www.prazsketramvaje.info
www.prtky.cz | www.prtky.eu | www.dopravnisuvenyr.cz
www.prazsketrolejbusy.cz | www.prazsketrolejbusy.com
Datová velikost: 55444,183 MB | Počet článků: 1815
web postaven na redakčním systému phpRS
ISSN 1801-9994 | © Pražské tramvaje 2001-2024