|
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pohlednice Pražských tramvají...
|
V šumavských lesích byl vždy dostatek kvalitního dřeva, které díky neexistenci dobře sjízdných komunikací
bylo v podstatě bezcenné, neboť takřka neexistoval způsob, jak jej dopravit do míst, kde o něj byl zájem.
Před koncem 18. století se již na druhém konci Šumavy budoval Schwarzenberský plavební kanál, který měl
podobný problém vyřešit a Vídeň zásobovat dřevem. Je tedy vcelku přirozené, že myšlenka na vybudování
vodní cesty zásobující kvalitním dřevem Prahu i celý střed Čech byla využita i v této části Šumavy.
Jako první s ní přišel komisař prácheňského kraje Baierweck, ale pro nedostatek financí se jeho plány neuskutečnily. Úspěšnější byl až stavitel Schwarzenberského kanálu Josef Rosenauer, který se původně domníval, že bude možné k plavení dříví využít upravený tok Vydry. To se ukázalo nad síly všech a proto Rosenauer navrhl vybudování plavebního kanálu, který Vydru obchází a je do ní zaústěn až poblíž jejího soutoku s Křemelnou, odkud již bylo možné přírodní koryto pro plavbu využít. Trasa kanálu ostatně nabízela i další výhodu, a to zpřístupnění těch částí lesů, které by jinak zůstaly nevyužitelné. Rosenauerův návrh byl novým majitelem panství, knížetem Josefem Schwarzenbergem, přijat a v červnu 1799 na stavbě kanálu pracovalo 200 dělníků, jejichž počet se postupně navyšoval až na 1500. Díky tomu se podařilo to, co si člověk neumí představit ani s dnešní mechanizací. V divoké šumavské přírodě byl na jaře roku 1801 kanál dokončen a mohlo se tak začít s plavením dříví. Stěžejním napáječem kanálu je samozřejmě řeka Vydra, jejíž voda je do kanálu odváděna u hradlového mostu, ale samo o sobě to nemusí na pravidelné plavení dříví stačit. Proto bylo na horních tocích potoků vybudováno osm pomocných nádrží, kterým se říkalo švele nebo klausy, které byly schopny shromáždit velké množství vody, která se potřeby vypouštěla pomocí stavidel a zvyšovala tak průtok v kanálu. Dřevo se neplavilo jen v samotném kanálu, ale také z vyšších poloh říčním korytem. Jeho správnému nasměrování do kanálu pak sloužil již zmíněný hradlový most, který zabránil dříví v proniknutí do přírodního říčního koryta. Na přípravu polen k plavení byl skoro celý rok. Kanál se totiž dal používat jen když byl po jarním tání přebytek vody, což bývalo v dubnu a květnu. Kanál na svém počátku míří souběžně s korytem řeky Vydry. Na úrovni Antýglu se kanál směrově odklání levým obloukem od koryta Vydry. V tomto místě je v oblouku stavidlo, nyní již zazděné, které umožňovalo kanál otevřít do bočního betonového koryta a čistit ho od usazenin a nahromaděných ledových ker. Přes kanál vede osm obloukových můstků vybudovaných z kamene, který byl v místě stavby k dispozici. Při celkové délce přes 14 km překonává kanál značný výškový rozdíl. Zatímco běžné úseky kanálu mají spád 3 promile, v kanále voda proudí zhruba rychlostí chůze člověka, který mohl s pomocí bidel kontrolovat, aby se plavené dřevo někde nevzpříčilo a nezatarasilo tak plavební cestu, jsou tu i tzv. skluzy. V nich kanál na krátkém úseku prudce ztrácí výšku. Pod skluzem pak pokračuje opět kanál mírným spádem. První skluz ze tří, dlouhý cca 500 metrů je na Rokytě, kus za Antýglem. Bohužel z něj nic neuvidíte protože je, pro bezpečnost návštěvníků, zakryt betonovými panely. Vodu z kanálu bylo možné, s pomocí regulačního stavidla, odpouštět do Hrádeckého potoka, kde sloužila k zavlažování pozemků a pohánění několika mlýnů. Zatímco „slavnější“ Schwarzenberský kanál, má sice některé úseky opravené, jiné úseky jsou bohužel zasypané a zničené, Vchynicko-Tetovský kanál je dodnes zcela funkčním dílem. Sice se již nepoužívá pro plavení dřeva, ale vodou zásobuje vodní elektrárnu Vydra vybudovanou v letech 1938 až 1939 v Čeňkově pile. Voda je odebírána ve vtokovém objektu a závěrečná část kanálu slouží pouze jako jalový přepad. Poslední splavování dříví kanálem proběhlo v roce 1958. Odhaduje se, že kanálem proplulo za dobu jeho existence kolem čtyř miliónů kubických metrů dřeva. |
||||