Radiově ovládané výhybky

Dne 20. července 2001 byla u elektricky ovládaných výhybek na křižovatce Národní divadlo znovu zapojena funkce jejich přestavení pomocí radiového signálu. Tyto elektricky ovládané výhybky jsou nyní označeny novou značkou "Přijímač radiového signálu", která je umístěna na příčném kotevním drátu v místě přijímače radiového signálu nebo na nejbližším příčném kotevním drátu před přijímačem. V počátcích provozu radiově ovládaných výhybek bylo pro řidiče vše jasné. První pražská křižovatka vybavená tímto systémem od roku 1998 - Anděl získala pro výhybky zcela novou číselnou řadu, počínající ev.č. 500. Jenže zřejmě by bylo by moc jednoduché označit všechny výhybky vybavené přijímači radiového signálu stejnou číselnou řadou, a proto se v roce 2000 objevila výhybka na vjezdu do smyčky Červený Vrch, která byla označena ev.č. 370. A následně přibývaly další radiově ovládané výhybky označené číselnou řadou 300. Po ukončení rekonstrukce Čechova mostu byla na tamější křižovatce dokonce zprovozněna výhybka nesoucí ev.č. 111! Pro řidiče tedy zmatek nad zmatek, protože radiově ovládané výhybky nebyly nijak odlišeny od výhybek přestavovaných běžnou cestou přes trolejové kontakty.

Situace dospěla tak daleko, že dne 15. června 2001 byl přijímač radiového signálu u těchto elektricky ovládaných výhybek odpojen. Důvodem byla nevyřešená legislativa a označení radiově ovládaných výhybek pro řidiče tramvajových vozů, vybavených vysílačem pro přenos povelu. K opětovnému zapojení této funkce došlo (jak již je výše uvedeno) po dořešení celé problematiky dne 20. července 2001 na zmiňované křižovatce u Národního divadla, která se také stala prvním místem, kde se nová značka objevila. Druhou v pořadí se stala křižovatka Strossmayerovo náměstí a v závěru měsíce října 2001 byla tato funkce (včetně vyvěšení značky) oživena u zbývajících výhybek. Tedy se dvěma výjimkami. Na křižovatce Anděl k vyvěšení značky a tím i aktivování radiového systému pro přestavování výhybek nedošlo a systém nebyl zprovozněn ani u výhybek smyčky Smíchovské nádraží. K jejich aktivaci došlo až k 15. prosinci 2001, kdy byla znovu otevřena trať do Hlubočep.

U tramvají vybavených vysílačem radiového signálu je na panelu řidiče tramvaje umístěn přepínač, který podle své polohy trvale dává požadavek k přestavení výhybek do požadovaného směru. Přepínač má tři polohy; vlevo, rovně, vpravo. Řidič nastaví přepínač do požadovaného směru kdykoliv před příjezdem k výhybce, nejméně však 40 metrů před ní. K přestavení a zablokování dojde při přejezdu přední části vozu bodem, kde je umístěn přijímač. Je to vždy ještě před příjezdem na stávající trolejové kontakty. Je-li výhybka v požadovaném směru, její poloha se nezmění a dojde k jejímu zablokování. Dvojice výhybek umístěných těsně za sebou se přestavuje najednou. Stávající systém stavění všech výhybek pomocí trolejových kontaktů zůstal nezměněn. Pokud dojde k dřívějšímu přestavění radiovým signálem, je systém již zablokován a další přestavení s pomocí trolejového kontaktu není možné.
Systém radiového ovládání výhybek byl dosazen i na modernizované vozy typu T3R.P, vybavené novým terminálem digitálního hlásiče Apex. Řidič zde nastaví číslo hlásiče linky, po jejíž trase jede a radiové výhybky se - bez jeho zásahu - přestavují do žádaného směru. V případě požadavku na ruční přestavování, využívá řidič také terminálu Apex a nikoliv přepínače na panelu řidiče jako u vozů, které nejsou novým terminálem digitálního hlásiče Apex vybaveny.

Vysílač radiového signálu je umístěn na tramvaji na úrovni předních schodů. Podle polohy přepínače na panelu řidiče tramvaje vysílá kódovaný radiový signál k přestavení výhybek. Přijímač radiového signálu je umístěn vpravo, vedle koleje v zemi, asi 25 - 35 metrů před výhybkou. Při zaregistrování signálu z přijíždějící tramvaje předá povel k přestavení či zablokování výhybky do řídící skříně.
Značka je tabulka čtvercového tvaru o rozměrech 400x400 mm s bílým podkladem a černým orámováním o šířce 30 mm. Na bílém podkladě je černě vyznačen piktogram radiového signálu.

Dlužno ještě poznamenat, že vysílači radiového signálu byly od počátku provozu tohoto systému stavění výhybek vybaveny pouze některé tramvaje typu T6A5 vozovny Motol, konkrétně vozy ev.č. 8611, 8629, 8637, 8681, 8701 a 8729. Od července 2002 se počet motolských vozů vybavených tímto systémem neustále zvětšoval, až jím byly vybaveny všechny vozy.

Na podzim roku 2004 došlo opět k vypnutí systému radiového přestavování výhybek v celé kolejové síti. Jak se ukázalo, vysílače signálu umísťované na tramvaje, měly občas takovou intenzitu vyslaného signálu, že byly schopny přestavit i výhybky na protisměrné koleji. Od listopadu 2004 byla ve zkušebním provozu zprovozněna dvojice výhybek ve smyčce Sídliště Barrandov.

Kauza radiových výhybek má však další pokračování, od 1. dubna 2006 byly opět všechny rádiové výhybky uvedeny do provozu. Již potřetí a snad konečně na trvalo.... V mezidobí byly vysílačem rádiového signálu vybaveny všechny provozované tramvajové vozy.

Dopravní podnik plánuje u výhybek, vybavených možností přestavení s pomocí radiového signálu odpojení a snesení trolejových kontaktů, umoňujících výhybku, v případě poruchy radiového systému, klasickým elektrickým impulsem. Pokusně se tak stalo dne 8. listopadu 2006 u výhybky 370 Červený Vrch do obratiště.

Evidenční čísla radiové ovládaných výhybek